Práce šlechtí

Již během svého mládí (ano občas si ve svých 25 letech přijdu stará) jsem byla pracovitá, což by tehdy na první pohled u mě řekl jen málokdo :-D Mou první prací nejspíše bylo psaní domácích úkolů z angličtiny a češtiny za drobné finanční či naturální úplatky již na základce. Z těch vážnějších počátečních jobů  by se dalo jmenovat například rozdávání místního deníku na veřejných akcích. Naší výplatou tehdy byla igelitová taška obsahující nějaká dvd, cd a reklamní předměty. Dneska by si nad tím každý odfrkl, ale pro nás to tenkrát bylo bombastické :-) 

Za první dospěláckou práci považuji letní brigádu ve zdejší fabrice na automobilové součástky. Té jsem se zúčastnila v  16 letech a dodnes mám doma knihovnu, kterou jsem si za první výplatu z této brigády pořídila. Jednalo se o lehkou manuální práci, do které jsem byla tenkrát tak zapálená, až mě musely spolupracovnice (o dost starší ročníky než tehdy já) krotit, abych jim nestrhla normy. No co si budeme vykládat, byl to klasický dámský kurník :-D Dnes na to ráda vzpomínám s úsměvem.

Během střední jsem se zabývala hlídáním dětí. Nebo spíš kamarádce mé mámy se narodila dvojčata, a jelikož potřebovala občas chodit na skok do práce, musel je někdo pohlídat. A tak mi práce spadla skoro sama do klína. Byly to skvělé a zároveň poučné tři roky než dvojčata vyrostla a začala chodit do školky.

 Po dvojčatech následovala sedmiletá brigáda v restauraci. Ta mě naučila alespoň vařit :-D Kdybych kdysi možná tušila, že vaření by pro mě bylo to pravé, i když dávám raději přednost pečení sladkého, nejspíš bych si vybrala jiný obor působení, než je ten který jsem vystudovala – zemědělství. 

(vlastní foto)

Nerovnoměrně rozvržený studijní plán mě donutil ještě k tomu věnovat se roznosu tiskovin. Mezi námi je to pakárna, za každého počasí donutit se zvednou zadek ze židle a jít. Ale dá se na to zvyknout a má to i pár neodmyslitelných plusů.  Například pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, potkávání místních obyvatel se psi a v létě se můžete i opálit ;-)

Možná by se sem dala zahrnout i snaha zbohatnout pomocí stíracích losů :-D, ale žádný vyšší obnos se zatím neodkryl. Kdoví třeba to jednoho dne nečekaně přijde, vždyť naděje přeci umírá poslední ;-)

Po dokončení studia na vejšce bylo zapotřebí hodit minulost a tím pádem i brigády za hlavu a najít si perspektivní práci, která by mě uživila a nastartovala tak další etapu mého života. Tato myšlenka je občas pro absolventa vysoké školy s minimální praxí spíše nedosažitelná, ale nesmíme se vzdávat, vlastní budoucnost bychom měli pevně držet ve svých rukou. Tedy poučme se z minulosti, žijme přítomností a budoucnost si nás najde. 

Hezký večer a brzy nashledanou

Přeje Vaše Inženýrka Tříbarevná ;-)